Tento článek píšu mimo pořadník, abych si setřepal úvahy a poinformoval zájemce o tom co dělám a o čem přemýšlím.

Už delší dobu si vymýšlím nějaký internetový projekt, který by mě něco naučil, na kterém bych se vyřádil a vyrealizoval (pěkné slovo, že?) a zároveň by měl nějakou tu přidanou hodnotu, ať už finanční či dobročinnou. Mezi různě kvalitními a reálnými nápady jsem aktuálně vybral jeden (zbytek čeká v řadě), podrobnosti si nechám pro sebe, řešíme ho zatím v užším kroužku, důležité teď je co kvůli tomu nastalo.

Projekt je v zásadě velká webovka, kde se bude (v ideálním případě) scházet spousta lidí a budovat velké množství dat - textů - informací, můžete ho chápat jako velké fórum nebo malou wikipedii (dost malou). Aby takový projekt mohl být vystavený na internetu, musí, stejně jako každý jiný web, mít zařízený hosting -> místo na speciálně nastaveném počítači, který je maximálně spolehlivě připojen na nějakou rychlou linku. A o tom to bude :-) Jak jsem na to šel?

Předpoklady

• Webu se bude dařit a poroste do krásy, můžu očekávat třeba i 1000 návštěvníků denně a většina tam bude klikat déle. Zároveň bude vznikat hromada textů, které bude třeba ukládat do databáze.
• Docela zásadní je možnost, aby si uživatel nastavil nějakou možnost upozorňování mailem na změnu témat, která ho zajímají. Můžu tedy očekávat hromady mailů.
• Nejsem si 100% jistý, že je to reálný nápad a že si mi zadaří, takže počáteční investice nesmí být velká a nebo alespoň nesmí být hloupá a po skončení projektu nevyužitelná.

Možnosti

Našinec, který si chce udělat vlastní web (myslím udělat web, ne např. psát blog) má v zásadě 4 možnosti:

• Webohosting
• VPS
• Vlastní server
• Cloud

Webhosting je nejčastější i tenhle web je na běžném sdíleném webhostingu, spočívá v tom, že vám nějaká firma pronajme kastlík na jejich serveru v rámci nějakého programu: coolminiweb - 1web 50MB 2maily PHP a jedna DB. Nakonec tedy běží třeba několik set malých webíků na jednom stroji. Výhody jsou jasné: cena a snadnost. Nevýhody se projeví později, jde hlavně o "hloupá" omezení (počet DB, počet nasměrovaných domén na jeden prostor, počet mailů...), na některá z nich jsem dokonce narazil i já se svými pár weby.. pro Projekt by byly někerá nezkousnutelná, navíc vyšší nároky na stroj by zpomalovaly ostatní weby, takže by nás poskytovatel brzo zavřel :-) Cena hostingu se hýbe.. já aktuálně platím kolem 150 Kč měsíčně dohromady za weby jandaniel.cz, jtl.cz, locomaja.cz a pár dalších.

Vlastní server, zkrátka bych si koupil počítač, celý ho nastavil a pronajal si místo v nějakém datovém centru, kde je rychlé připojení, hlídání, klimatizace atd. To stojí cca 800 Kč na měsíc. Investice do počítače by byla samozřejmě taky významná. Výhodou je naprostá kontrola nad strojem: jede to pomalu, pořídím SSD. Potřebuju prostor, 1TB je levný... atd. Nevýhodou je, že když se něco rozbije, musím to koupit (nebo mít nachystané) dojít do serverovny a vyměnit to. Zkrátka moc drahé a náročné... někdy až budu bohatší :D

Cloud (čti klaud - mráček) je takové moderní souhrné označení toho, že máte webovky někde, kde se platí za spotřebované prostředky, tzn. měl bych spodní mez a když by začli chodit lidi mohl bych si ji snadno zvyšovat do závratných výšin -to je realizováno tak, že web je ve skutečnosti rozložený v nějaké obrovské síti počítačů, v cloudu. Výhoda je zároveň pro mě nevýhodou... jak mám sakra vědět kolik dotazů do DB budu mít (ok šlo by to odhadnout), ale kolik bodíků zamestnání procesoru, inodů... uff Zkrátka dost špatně se odhaduje nějaká cena, mohl bych snadno skončit tak, že by se Projektu ještě nedařilo, ale náklady na pronájem cloudu by byly už moc vysoké.

No a poslední co zbylo je VPS. VPS - virtuální privátní server vypadá zhruba tak, že někde někdo má svůj server (ten o dva odstavce výš), ale ten má mazaně softwarově rozdělený na více virtuálních počítačů, takže ve skutečnosti je to mašina např. s osmi procesory, ale já si můžu pronajmout virtuální mašinu, která má nárok jen na jeden procesor, 1/10 disku a 1/6 pamětí. A na tomhle viruálním serveru je úplně obyčejný operační systém do kterého je možné nasypat ten specialní software a nastavit si to podle svého. Takže lidi sdílí jednu mašinku, ale každej si to svoje dělá odděleně - to je samozřejmě výhodné cenově, ale i šetrnější nižší spotřebou elektřiny: jeden velký rozdělený na 10 má nižší spoetřebu než 10 malých počítačů.

Takže VPS!

Konsolidace webů

Zároveň s potřebou nového hostingu pro Projekt, jsem se znovu zamyslel nad současnou webovou situací: mám ve správě cca 4 domény, na nich cca 6 různých malých webů a platím tak 200 měsíčně za všechno. Na Projekt bych mohl koupit horší virtuální stroj (který by ale pro Projekt stačil) za 240 měsíčně nebo lepší VPS za 300 měsíčně. Tak jsem si řekl, že pořídím dražší a postupně tam šoupnu nejen Projekt, ale i můj malý web, portfolio, jtl.cz a pár dalších věcí co mám v plánu, to má sice vyšší nároky na správné nastavení toho serveru, ale pak to budu mít na jednom místě a všechno stejně krásně neomezené :-)

Přejte mi štěstí.

//BTW: furt na vás myslím s tím šifrováním i vařením :-)

Většina mých kamarádů má nějaké webovky nebo online galerii, skoro všichni mají svoje profily na FB nebo g+ nebo linkedIn…

Hodně z toho je hostované: blog na bloggeru, web na pise.cz, galerie na rajčeti nebo picasawebu… ti se tak trochu nechávají vláčet provozovateli, majiteli, mají prostor na webu půjčený a doufaj, že množství reklam nebo nepříjemností nepřeteče.

Ale někteří z nás si dali tu práci a udělali si vlastní webovky, třeba v něčem horší, třeba za trochu peněz. V čem ale vlastní web vyniká je kontrola, možnost ovládnout ho. (viz Výhody vlastní domény)

Já nemám rád reklamy na cizí firmy (obzvlášť když jezdí, blikají nebo hrají), Paroubka a Fischera, captcha obrázky a jezdící text a tak tu ani jedno z toho nemám.

Nemám rád google +1 tlačidlo (dneska jsem zkoumal ten bordel, co to zanese na webovku je aby to vykreslilo čudlík a málem jsem plakal) a tak ho tady zkrátka nemám.

Milí odkaz - ano tak jednoduchá věc jako je odkaz - to je to důležité na webu a pak to, co na ten web přinesete sami, vaše fotky, básniky, kód, eseje, ne lajkovací čudlíky, sledovací javascripty, fonty z googlu…

Pokud děláte firemní stránky a celý výkonný výbor vaší akciovky se rozhodl, že nezbytně potřebuje google +1 čudlík, tak jim ho tam dejte, proč bysme ale měli kryplit svoje vlastní stránky? Opravdu je google plus čudl taková konkurenční výhoda, abysme si zpomalili web a nechali své čtenáře i sebe sledovat?

Nedávno jsem četl web R. M. Stallmana, významného programátora (možná nejdůležitějšího) a vůbec mi nevadilo, že není nastylovaný (nebude to proto, že by to RMS nezvlád :D )

Ano ano, je to takový výkřik, podle ankety z FB připravuju článek o jednoduchém šifrování a úvodu do vaření s danem :D Každopádně: zamyslete se nad tím proč a co máte na webu a komu tím prospějete.

Milí, rozhodl jsem se napsat populárně naučný článek o tom, jak jsme na internetu špehováni a jak se tomu lze trochu bránit. Začnu od začátku a tentokráte i s obrázky! :-)

Webová stránka

Webovka, jedna stránka, kterou si otevřete v prohlížeči (IE, Firefox, Opera... víme) je v nejjednodušší formě speciálně označkovaný text. Značkou <h1> označíme nadpis, značkou <strong> zas tučný text atd. To pak frknem na internet a prohlížeč si podle značek z textového souboru sestaví stránku. Happy end? Ne.

Do takovéto stránky je možné pomocí speciálních značek nahrávat další věci, fotky, videa, nebo skripty v javascriptu. Díky tomu, jak důmyslně je vymyšlený internet, můžu do svých stránek, které jsou umístěné někde v brněnském datovém centru, umístit obrázek z San Jose v USA:

aniž by to bylo nějak zásadně patrné.

Tak už je tu ten problém? Ano trochu. Ten kdo vlastní obrázek, na jehož serveru je umístěn, ví, že jste si ho stáhli, zná vaši IP adresu, zhruba zeměpisnou polohu, druh operačního systému, prohlížeče atd. ví i o mých stránkách. Toho se využívá při generování statistik návštěvnosti. Pokud je obrázek na mém webu, tak mám tyto informace já, ten komu platím za web (a tam by to ideálně mělo končit, dokud se nezapojí policie). Když bych si sem ale vložil "speciální špionský obrázek od CIA" - který jsem si vymyslel, tak by tyto data měla CIA.

Ale takhle se do stránky nevkládají jen obrázky, ale i skripty, prográmky, které se běžně používají třeba na kontrolu vyplněnosti formulářů nebo hezké přidávání zboží do košíku na eshopech. Tyhle skripty mají ještě větší sledovací potenciál: mohou zjistit, kam jste ze stránky odešli, kam na stránce klikli, který obrázek rozklikli. Navíc mají možnost uložit si do vašeho počítače tzv. cookie, díky ní vás poznat, až příště půjdete kolem a sestavovat přesnější profil.

Takže co už o mě ví?

Operační systém, prohlížeč, čas strávený na stránkách, odkud jsi přišel, kam jsi odešel, na co jsi tu klikal, rozlišení obrazovky, jak často sem chodíš, cos vyhledával, než jsi našel stránky poprvé.

No to už chybí jen jméno! nechybí...
Přiznám narovinu, že i já mám na webu statistiky, které jsou dost podrobné. Ále mám je na svém vlastním prostoru s nikým je nesdílím pravidelně je mažu, navíc akceptuji Do Not Track hlavičku.

Ale co třeba google? Ten se netají, že v rámci zkvalitňování "user experience", si sbírá data mezi weby (gmail, g+, blogger, google, youtube, translate ...) a podle nich přizpůsobuje obsah reklam, vyhledávání a podobně. Google má možnost sledovat nás nejen na svých webech, ale všude tam, kde má G+ čudlík, google statistiky nebo jiný pařátek.

Facebook se svými FB tlačítky a panýlky není výjimka. Když jsme na FB, tak si nás označí a když pak brouzdáme po netu plném čudlíků, může vesele jít v našich stopách.

Představte si jakou cenu musí mít tyhle informace! „Zajímá děvčata kolem 20 let v okolí Bruntálu spíš Jarek Nohavica nebo Vlasta Rédl?“ „Byl uživatel FB Jan Daniel z Brna v posledních dnech na stránkách Maximu, hledat (ideálně) nahaté fotky Allison Scagliotti?“

Komu se ještě neklíží víčka, nabídnu příklad. Mrknem na web Maximu :-) Když jsem tam před chvílí zavítal, stáhlo se mi do počítače postupně 235 souborů. Něco z toho obrázky, styly webu, HTML (to je ten původní označkovaný text) a nějaké skripty. Jeden z nich se stará o rozklikávání fotek nebo jezdící seznam oblíbených článků.

Pomocí speciálního prográmku se můžu podívat na podrobnosti:

Tam si můžem povšimnout zajímavých věcí: 1.) jeden požadavek mi stáhl zadeček 2.) Některé věci se stahují z Twitteru, buzzfeedu, (mimo snímek pak ještě:) thesligshot.com, knowd.com, facebook.com, google-analytics.com, sail-horizon.com, pubmatic.com, 5min.com, scorecardresearch.com, imrworldwide.com, fwmrm.net a dalších... Těm všem dal Maxim zelenou a nabídl jim (výměnou) možnost sledovat své čtenáře.

Pro srovnání, tato stránka se stahuje z 4 domén:

• jtl.cz - hlavní webovky a ty moje statistiky (moje)
• jandaniel.eu - tam mám patičku této stránky (moje)
• eff.org - to je ten obrázek z Ameriky
• gravatar.com - ti nám dávají ikonky do komentářů

A mě se to nelíbí!

Samozřejmě, nemusí být každý hned špion a tak, ale lidi by měli mít možnost vybrat si tišší cestu internetem :-) Naštěstí můžou... všechny tyhle soubory a skriptíky se stahují do počítače na žádost našeho prohlížeče, ten se snaží stáhnout a spustit všechny skripty, které autor webu zamýšlel, ale my jako uživatelé můžeme přemluvit náš prohlížeč, aby některé věci zkrátka nestahoval. A jde to celkem jednoduše.

Existuje doplňek do Firefoxu, který při příchodu na stránku zobrazí seznam skriptů z jiných serverů:

Dokonce zná bližší informace, takže zjistím, že tajemná námořní doména patří firmě co se zabývá reklamou na webech a v mailu:

A nakonec mi umožní si zablokovat to, co se mi nelíbí a to se pak nenačte už nikdy více, pokud to nepovolím.

Já si ze sentimentu nechal Twitter.

A na závěr, jak se ten doplňek jmenuje? Ghostery. Sedí si tiše nahoře v rožku (bublinka jde vypnout) a hlídá duchy.

Co když nemám Firefox! Nic se neděje, důležité je vědět o co jde, jen tak se dá trochu bránit. Mimo to je mezi doplňky pro Chrome úplně to samé Ghostery.

//BTW: Zajímalo by mě, jestli tyhle články někoho zajímají, rád bych předával trochu IT know-how (i když vím, že na štěňátka to nemá), ale nevím přesně kam cílit.

//BTW2: A teď se vklidnu kouknu na ty fotky Allison :-P

Milí, krátké shrnutí aktuální fotosituace.

Našel jsem si cvičnou modelku.

Opravdu dlouho jsem hledal a nenacházel, ale nakonec se ozvala slečna, která má zkušenosti s focením, zajímá ji i focení v roli fotografa, má pochopení, náladu i čas.

Zatím nemám kde fotit.

Dřív jsem většinu fotek a skoro všechna první focení dělal ve svém pokoji, který jsem pro to trocu přestavěl... aktuálně ale bydlím v malém panelákovém pokojíčku :-\ Pro focení na zakázku bych si mohl samozřejmě pronajmout ateliér, ale pro trénink nebo první focení s modelkami se mi to zdá příliš drahé. (Nic jiného mi asi nezbyde, takže až budou prachy navíc stejně si tu permanentku koupím.)

Lidi se začli ozývat.

Aby toho nebylo málo, opět se začali z různých stran ozývat lidi, že by chtěli fotky. Což sice lichotí, ale taky ještě víc znepříjemňuje hloupou situaci.

Jak z toho ven?

Z příštích větších peněz nebo peněz navíc si zkrátka koupím permanentku do profi ateliéru a vyrazím se svou cvičnou modelkou vyzkoušet nové hračky. Do té doby budu holt řešit jinačí věci a fotit jinde a jinak.

//BTW: Brzičko už budu mít dalšé dovolenou, tak doufám, že se zadaří fotky aspoň tak, jako loni.

zdroj obrázků: Wikipaintings

Nějak se nemůžu rozhodnout jestli se bojím protože čtu a nebo čtu protože se bojím.

Toto bude článek o osobní bezpečnosti při používání internetu a počítače... bude krátký a trochu smutný.

Ochrana soukromí. Když se svlékáme, stoupnem si mimo okno, když se nás cizí chlap na ulici optá na naši adresu a termín dovolené, asi mu to slušně neřekneme. Takže své soukromí v reálném světě (reálném.. hmm.. spíš analogovém) si chráníme. Každý jak je mu libo, někomu řekneme víc, jinému méně. Pokud se pohybujem s naší internetovou identitou po internetu, tak i tam jsou snahy sledovat a zjišťovat... ať už v podobě „Dobrý den, mohl bych se vás zeptat na pár otázek.“ nebo „(...) Váš hovor bude monitorován.“ nebo v podobě nenápadného šmírování. Google například vynakládá velmi mnoho úsilí, aby získal co nejkonkrétnější představu o jednotlivých uživatelích, sleduje vyhledávání, používání jeho služeb, sleduje nás dál i když je zavřem přes tlačítko +1 a své statistiky (google Analytics), které zadarmo (ó jak laskavé) poskytuje majitelům webů. Tyto data si může poskládat a asi to i dělá. Kolik stránek na které běžně chodíme má google+ tlačítko, analytics, google reklamu, google písma nebo je přímo od googlu? Kolik procent našeho času na internetu si google může poskládat, když bude chtít a příjde mu to finančně zajímavé?

Vzpomínáte na ta auta co jezdila po česku a fotila ulice pro StreetView? Ukázalo se, že také odchytávají a monitorují nezabezpečené wifi sítě... hmm :-\

O tom, kterak se sledování googlu účinně (a ne zas tak obtážně) bránit napíšu jindy.

Stále častěji se mluví o tom, že FB, Twitter, Google mají vytvořená speciální rozhraní, na kterých si mohou vybírat data... asi je to žvást. Ale o náchylnosti amerických firem na rozhodnutí americké vlády se snad bavit ani nemusíme. Well ehm, a chci aby mě šmíroval zrovna stát, kde může prezident svévolně popravovat občany jiných suverénních států? Raděj asi ne :-)

Ochrana dat. Digitální data (chápej věci v kompu) jsou velmi pomíjivá... dneska nepřečtem diskety staré 5 let, CD a DVD mají životnost pár let. Jak dopadnou fotky našich dětí, psů, hambatých přítelkyň, všechny nafocené na digitál? Budeme je neustále kopírovat z jehoho disku na jiný a doufat, že to děláme dostatečně rychle a paralelně a často abychom přečkali i nějakou tu ztrátu. A že je šifrujeme dostatečně, aby si je nikdo nemohl vypůjčit.

Máte nějaké kompromitující fotky v počítači nebo někde na CD? Akty, fotky z párty, hloupá videa nebo snímky z dovolené s druhou rodinou? A máte je dost šifrované? Umíte si zašifrovat data? I o tom plánuju něco napsat.

Co se stane, když nám někdo ukradne notebook? Najde tam fotky z dovči, maily, uložená hesla, výpisy z účtu, kolekci porna a nelegálního software? Máme ty data ještě někde jinde nebo je budem muset oželet? Správné odpovědi:-D jsou: najde tam hromadu dat, které jsou nezajímavá a hromadu co nerozšifruje v tomhle tisíciletí. Notebooku je škoda, ale všechno mám uloženo bokem, za večer nebo dva to mám zpět.

Takže co dělám teď já? Stále řeším konečné řešené zálohování, vyměnil jsem antivir, blokuju vkládaný obsah od google při brouzdání webem a změnil jsem všechna hesla.

Pár osobních událostí, kvůli kterým se teď zabývám těmahle kompjůtrovýma nepříjemnostma:

• Dvakrát mi hackli web. (žádné větší škody)
• Kamarádce hackli web a distribuovali přes něj porno. (opraveno za večer)
• Hackli mi Twitter účet. (měl jsem zakázanou změnu hesla bez potvrzení, tak jsem se lognul a zadal lepší heslo)
• Kompletně jsem zratil data z jednoho focení, a to mám všechny fotky trojmo.

Pár událostí ze světa:

• Virus flame napadl hromadu počítačů, uměl nahrávat video a zvuk v místnosti, hackovat mobily s bluetooth, sledovat skype, vyhledávat soubory v počítači atd. a všechno to odesílal na 30 serverů o celém světě, pak se uměl sám dokonale odstranit ze systému.
• Zakladateli společnosti Kaspersky, jedné z firem která se zabývá bezpečností a netu unesli syna, ten samý člověk oznámil, že pracuje na novém operačním systému, který by konečně mohl být bezpečný.
• V amerických školách měli kamery v šatnách dětí... inu proč ne.

Myslím, že je načase rozšířit počítačovou gramotnost o pár nových kousků.

//obrázky možná později... nechce se mi nic hledat. Za podněty na články budu rád... raději něco co ocení i někdo další krom mě. A klidně konkrétně!

V rámci návštěvy Třebíče kvůli Agility závodům jsme se stavili i za Terkou, omrknout a nafotit štěňata její Ariel.

Fotek je dost, protože štěňátka lidi zajímají (narozdíl od fotek z agi - ehm).

To velké a roztočené je jejich krásná matka Ariel.

Krásný a aktivní hnědavý sable fešák Arnold nějakou záhadou pořád nemá ty správné aktivní majitele!

Je to jen repost fotek z Facebooku, kvůli kvalitě.

Psi skákající do vody mě opět ujistili v tom, že není focení jako focení :-) Každá disciplína, každé kulisy nebo objekt je potřeba nastudovat zvlášť - jasně, některé dovednosti se využijí všude a na place to pak jde rychleji, ale myslím, že nikdo nepodá dobrý výkon v prostředí, které nezná.

Takže technicky: největší potíž byla jako vždy s ostřením.. moje sada nestíhá ostřit běžícího psa, pokud jde přímo ke mě. Navíc nevím kam skočí, takže předostřit si není možné. Druhá potíž je samozřejmě načasování. Zatím nemám stroj s kulometem (chápej: velmi rychlým sekvenčním snímáním), takže mám jednu fotku na jeden skok. Klasika teda byli psi těsně před dopadem, nebo tak, že jim byl vidět jen čumák z vody :D Na druhou stranu jsem byl zvýhodněný oproti ostatním, protože mám polarizační filtr, který ruší odlesky slunce od vodní hladiny.

Divácky: Letos jsme ani nebyli na první kategorii - dog divingu, nezdá se nám to divácky zajímavé a pro fotografa taky nic moc. Zas jim docházelo jídlo - párky v rohlíku mi nabídli s chlebem. Za pozitiva: měli dost točeného nealka - grenu, malinovku.

A na závěr fotky:

Pro srovnání fotky z loňska od Ondry Uhlíře.