Je to už dva a půl roku, co to byly dva roky, co jsem si řekl, že bych obnovil svůj blog,
předělal ho technicky, napsal jeden článek a úplně se na to vyprd :-)
Nejhlavnější novinky
jsem pořád ženatý, ale nově mám i dcerku Adinu
k dceři ještě přibyl nový pejsek
nemám hypotéku ani barák, ale už zase chci, ale s aktuálními cenami nemovitostí budu chtít ještě dlouho
mám pořád svoje Punto, ale druhé rodinné auto je C4 Picasso s automatem
weby už moc nedělám, udržuju staré, sem tam zakázkové programování, ale hlavně vymýšlím
co udělat jako vlastní softwarový produkt pod hlavičkou své firmy
codename.
z Altworxu jsem odešel, pak byl chvíli v
Ideálním nájemci,
pak dělal vlastní projekt s Nextcore,
chvíli pak
feedo
a teď se těším do nové práce.
Přemýšlím o pár článcích: něco o Puntu a jak je bezva a tak.
Můj telefon občas nepřijímá hovory... ale občas jo. Vzhledem k tomu, že se mi nechce utrácet peníze za nový telefon,
dám mu ještě čas se zvetit. Když mi budete volat a bude se vám zdát, že vám to odmítám, zamyslete se jestli mě chcete
obtěžovat a pokud ne, zkoušejte to dál nebo napište SMS, mail, FB zprávičku.
Jak se tak pozoruju už nějakým tím rokem, přicházím pomalu na to, co jsou ty spouštěče,
které mě spolehlivě zkazí náladu nebo vysloveně naserou... kupodivu to nejsou války ani hladomory,
ale malé, bezvýznamné věci...
Čekání bez jasného konce mě vytáčí neuvěřitelně. Když přijdu např. do banky, kde není jiný zákazník
a obsluha mi místo obsluhování řekne: „Posaďte se prosím, já si Vás zavolám.“ a pak vidím jak tam cosi šudlí...
vydržím maximálně pár minut. To že nevidím kdy zhruba dojdu na řadu ani žádný viditelný progres, např. skákající čísla
na světelném rezervačním systému, je smrtící. Kvůli tomu např. nemám už měsíc platební kartu k mému byznys kontu a
platím 140 Kč měsíčně za konto, místo abych měl zadara účet u
Fia.
Když se k zákazníkovi nechovají jako k zákazníkovi. Uvědomme si všichni, kdo nám do byznysu nosí peníze
a kdo nás může doporučit dalším zákazníkům a k těmto lidem se chovejme alespoň tak, jak rádi máme jejich peníze.
Když mi pokladní hází jídlem. V supemarketech na pokladně mají některé pokladní zvyk po naskenování
čárového kódu jídlo pohodit na šikmou plochu určenou k nakládání do tašek. Nesnáším, když mi mou zeleninou, pivem, dobrotami
a sladkostmi hážou... je to jídlo!
Když není jasné kde budu bydlet za pár měsíců. Opět se musím (chci) stěhovat, je to už po několikáté a
vždycky cítím iracionální úzkost z toho, že nebudu mít kde bydlet. Nechci vybírat nový byt, poznávat nové majitele,
podepisovat nové smlouvy, zvykat si na nový nábytek, stěhovat se a riskovat, že se celý koloběh bude opakovat.
Chodit na poslední chvíli. Obvykle se mi stává, že dojdu na sraz o dvacet minut dříve proto,
abych nešel pozdě. Jezdím často i o jednu až dvě šaliny dřív než je nutné, co kdyby mi jedna ujela. Ještě vtipnější je,
když mám někam dorazit spojem s přestupem, pak totiž najdu spoj B který dorazí ndo cíle o dvcet minut dříve a spoj A,
který mu předchází a k němu dohledám spoj A1, který jede dříve, a který když nestihnu, tak bude možné jet spojem A no a
na místo odjezdu dojdu o deset až dvacet minut dříve, aby mi neujel spoj A1.
Naše pséčka Cirinka je nemocná... před 14ti dny začala kulhat a teď už víme, že je nemocná.
Má anaplazmózu… velmi častou (a často nediagnostikovanou!) psí nemoc, kterou přenáší klíšťata
(prý jedno z tří), není proti ní efektivní prevence, nemá viditelné symptomy a může zničit klouby…
doufám, že jsem Vás vystrašil.
Pokud Váš pes kulhá, nespokojte se jen s rentgenem a nechte si ho vyšetřit i na boreliózu a anaplazmózu!
Naše Ciri teď bude chodit pravidelně, abysme případnou nemoc vždycky podchytili v co nejranějším stádiu a
minimalizovali šanci že si při sportu zmrví kouby, protože nevíme, že jí něco je.
Těch pár stovek za vyšetření (odběr krve a rozbor) za to stojí.
Rád bych poděkoval panu veterináři Johanidesovi,
který nás na tuto možnost upozornil, udělal k rentgenu i testy a choval se po všech stránkách profesionálně.
(Krom toho investoval do techniky, takže testy krve zvládne udělat za 30 minut.)
Aktuálně medikujem a dopřáváme Cirdě klid na lůžku. Ciri hodně pije, hodně funí, ale jinak je v dobré náladě
a vůbec nechápe pročpak nechodí na dlouhé procházky a necvičí nalézání na klín, obíhání, agility, dogfrisbí…
Za pár týdnů snad zjistíme jestli se vazy srostly a stáhly klouby do původního postavení, uděláme nějakou kontrolu a
vymyslíme další plán. Pokud nebude zdravá, tak jí Pája vymyslí další aktivity - nějaké nové zkoušky poslušnosti,
pasení, logické hádanky a já bych ji mohl taky něco naučit... třeba zapnout mi počítač, když přijdu domů nebo
vytřepat prach z prostěradla :-D
